Věda vs náboženství - boj, který nemůže skončit vítězstvím

10. 01. 2019 9:53:05
Náboženství versus věda - věčné téma. Může se zdát, že náboženství s vědou se vzájemně popírají, respektive že nyní věda vytlačuje náboženství, které již přes tisíc let nepřišlo s žádnou zásadní novou myšlenkou. To je však omyl.

Snaha náboženství a vědy je podobná - vysvětlení světa kolem nás. Avšak zatímco věda se snaží využívat empirické důkazy, dbá na ověřitelnost, spolehlivost a opakovatelnost výsledků, náboženství se zabývá oblastmi, které jsou za hranicí běžného lidského chápání a věda se k jejich zkoumání zatím nemá jak dostat. Zatímco pro pocity a stavy, se kterými se můžeme v životě setkat běžně, máme bohatou zásobu slov a obratů k jejich popisu a můžeme si je snadno sdělovat, u těch neobvyklých je to mnohem složitější a i při sebelepší vůli je zde vždy značný informační šum.

Pokud k nám přijde vědec a sdělí nám, že na základě jeho výzkumu umí vyrobit funkční rádio, předvede nám princip jeho fungování a dokáže vyrobit spolehlivý rádiový přijímač a vysílač, nic nám nebrání v tom uvěřit, že jeho výzkum je pravdivý. Dokonce umíme pracovat i s tím, pokud nám vědec řekne, že má nějakou teorii - myšlenku, kterou neumí potvrdit, ani vyvrátit, ale která by snad mohla stát za snahu ji ověřit. Takovou teorii prostě zaznamenáme a až to bude možné, buď ji potvrdíme, nebo vyvrátíme. Pravidla jsou pro to poměrně jasná, byť vědecké poznání může být velmi složité.

Náboženství ale pracuje jinak. Představme si člověka, který se rozhodl, že běžné poznání pokrývá příliš malou oblast a neodpovídá na otázky o podstatě existence. Takový člověk odejde na třicet let do pouště a intenzivně pracuje na svém pochopení reality. Nakonec dospěje k jistým závěrům a rozhodne se vrátit do civilizace, kde se o své poznatky pokusí podělit s ostatními. Jak vypadá takový návrat? Náš člověk z pouště - říkejme mu pro jednoduchost prorok, je v situaci, kdy mnoho let pracoval na svém pochopení světa způsobem, který “běžný smrtelník”” nedělal. Na rozdíl od vědce ale nepracoval na ničem, co by šlo jednoduše pozorovat, neboť jeho poznání se netýká nám blízkého vnějšího světa, ani ho nedosáhl jednoduše popsatelnou interakcí s tímto světem. Naopak - jeho poznání je výsledkem usilovné práce se sebou samým (jakési meditace, chceme-li), a to do té míry, že popsat jej běžnému člověku je prakticky nemožné, stejně jako dospělý nemůže dobře popsat řadu pojmů dítěti, které ještě nemá žádné zkušenosti. Pokud prorok řekne něco jako “uklidni svou mysl a uvidíš, že všechno je propojeno v jednotě“, pak člověk, který se tomuto nikdy nevěnoval, nemá přesnou (spíše žádnou) představu, jak taková uklidněná mysl vypadá, všeobjímající jednota je pro něj všemocné božstvo, jaké zná z bájí svého běžného života a prorokův prožitek si nedokáže vůbec představit (ačkoli si třeba může myslet, že ho na základě prorokových slov pochopil přesně).

To je klíčový problém náboženství. Prorok sděluje lidem výsledky svého “bádání”, ovšem postup, jakým k nim došel, je mimo chápání těch, kterým je sděluje - byť proroci často nastíní, jakým způsobem se lze k pochopení jejich moudrosti dostat. A pokud lidé prorokovi uvěří, že jim říká pravdu, jeho slova přeberou po svém - a budou se pro ně nepochopitelnou část prorokova učení dívat optikou, na kterou jsou zvyklí. Obalí vhledy, které nedokážou pochopit, nejrůznějším interpretačním balastem, který jim dá pocit, že ví, o co tu jde. Pro nám lépe uchopitelný, více materialistický příklad, si stačí na internetu vyhledat heslo “cargo kult” a rychle uvidíme, že pokud se například technologicky nevyspělí domorodci setkají s naší technikou, to, co si vezmou, není “měli bychom se věnovat vědě, protože zde máme jasný důkaz toho, že lze sestrojit létající stroje a vyrobit věci za hranicí naší představivosti”. Svoji zkušenost si jednoduše napasují na to, co znají a výsledkem jsou velmi zajímavé, ovšem pro nás poněkud nesmyslné rituály, ve kterých se snaží imitovat to, co viděli na letištích před přistáním letadel s cenným nákladem, ovšem za použití jejich techniky. Základ, ze kterého ale vycházejí, ale nesmysl není, v tomto případě je to dokonce přímá zkušenost. Nesmysl je až jejich interpretace této zkušenosti. Náš prorok v podstatě ukazuje ekvivalent extrémně pokročilé techniky na duchovní úrovni.

Věda se tak, jak ji známe dnes, snaží maximálně pracovat s opakovatelnými, ověřitelnými fakty. Málokdy se jí stane, že sejde vyloženě na scestí, a pokud, tak spíše v teoriích, které se následně ukážou jako mylné, neefektivní, či slepé uličky (byť v nich může věda zůstat poměrně dlouho). Vědecké poznání a chápání lze učit masy lidí, neboť existuje poměrně jasná cesta poznatků na sobě stavících a na sebe navazujících, které lze pochopit na základě těch předešlých. Pokrokem ve vědě jsou nové poznatky, které nám dříve byly skryty, ovšem po jejich nalezení a ověření jsou již zřejmé.

Na druhé straně náboženství pracuje se zkušenosti velmi malého počtu osob. Jeho informace jsou dosaženy za použití metod, které běžnému člověku nejsou dostupné a vztah prorok - věřící je asi na úrovni starý moudrý člověk - malé dítě. Zkušenosti, které prorok sděluje, jsou často částečně pochopeny a ve zbytku obaleny interpretačním balastem. Pokrokem v náboženství je odstraňování balastu, propracovávání se k tomu, co vlastně slova proroka znamenala a učení ostatních, jak dojít ke stejnému pochopení. Může se zdát, že balast je špatný a neefektivní, na druhou stranu je to daň za pokročilou myšlenku, která stojí na konci a ukazuje “správný” směr. Když si znovu vypůjčíme příměr s cargo kulty, představme si, kde bychom byli technologicky dnes, kdyby v Bibli již tisíce let byly nákresy létajících strojů a jiných věcí, vynalezených v posledních sto letech (či v příštích sto letech) - byť by je naši předkové ve své době vůbec nepochopili a vedli by války proti těm, kdo by neuznávali důležitost sluchátek z kokosového ořechu.

Z výše popsaného plyne, že oblasti zájmu vědy i náboženství jsou možná podobné, ovšem v podstatě je jejich oblast zájmu úplně jinde. A ačkoli se může zdát, že náboženství je poslední dobou na ústupu pod náporem nových vědeckých poznatků, opak je pravdou - na ústupu (i díky vědě) je balast, který byl na původní myšlenky naplácán v minulých staletích a tisíciletích. A je to právě věda a vzdělanost, která pomohla poodhalit, kolik nesmyslů se na původní myšlenky stihlo v minulosti přilepit. Ovšem neznamená to, že základní náboženské myšlenky byly neautentické či mylné (ve skutečnosti těch opravdu základních je méně než prstů na jedné ruce) - naopak ti, kteří hledají hlubší podstatu světa, se mohou i nyní díky pádu zbytečných dogmat snáze posunout blíž k jejich podstatě, v čemž je opravdový a velmi zřetelný pokrok náboženství za poslední staletí.

Na druhou stranu tak, jako věda obohacuje náboženství poukazováním na jeho balast, i náboženství má co říci vědě. Nejsou to sice nové vědecké poznatky, ale je to směr, který ovlivnil a stále ještě ovlivňuje naši civilizaci. Neexistuje například žádný vědecký důkaz, že lidský život by měl mít cenu, že lidé by si měli být rovni a že by v běžném životě nemělo platit právo silnějšího, nebo že bychom neměli dávat Nobelovu cenu za největší množství zabitých nepřátel. Tohle všechno jsou jen naše konstrukce, které byly vystaveny okolo víceméně duchovních myšlenek, starých tisíce let (a že tyto myšlenky musely a stále ještě musejí bojovat o své místo na slunci!).

Na závěr si dovolím delší poznámku: Jsem si vědom, že pojem “náboženství” může mít různé významy - pokud vám místo něj lépe sedí jiný výraz, klidně si ten můj nahraďte. Nehájím církve, sekty ani zla, která byla ve jménu náboženství provedena. Také se zde záměrně nezabývám tím, jak poznat, zdali nějaký prorok mluví pravdu, nebo své teze pronáší v pominutí smyslů, či dokonce přímo záměrně lže. Všechno toto by mohlo být tématem řady dalších článků (a jsou to důležitá témata), ale zde pro ně již není místo.

Autor: Martin Jurek | čtvrtek 10.1.2019 9:53 | karma článku: 12.78 | přečteno: 437x

Další články blogera

Martin Jurek

Pravda o pravdě

Odmala nás učili, že lhát se nemá. Jak je tedy možné, že tolik lidí kolem je slepých k této moudrosti a opakují, nebo dokonce vymýšlí nejrůznější lži? Často za to ani nemohou. Nebo spíše - často za to ani nemůžeme. Proč?

3.1.2019 v 11:39 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 431 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Pohanka

"Nevíte, co se životem? My vám ho naplánujeme!" Aneb Když jste starý, nemocný a bezmocný 4

Pracovat v domově důchodců, v eldéence, nebo třeba i na interně je značně náročné a deprimující, protože tam potkáte spoustu nešťastných, nemocných a bezmocných lidí. A o některé z nich je bohužel i dost špatně postaráno

16.1.2019 v 16:24 | Karma článku: 10.05 | Přečteno: 290 | Diskuse

Libuše Palková

Idiomy

Má ráda idiomy, bývají vtipné a nápadité. Ráda ty české porovnávám s idiomy jiných jazyků a baví mě, jak různé národy pojmenovávají jevy zcela odlišně. Proto pokud některý idiom přeložíte doslovně, můžete pak vypadat jako idiot.

16.1.2019 v 14:38 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 497 | Diskuse

Jan Bartošek

Ne lanovka, rodič je vinen!

Stále častěji, v duchu výchovy dětí, jako „skutečných svébytných osobností“ se setkáváme s tím, že za problémy či neúspěchy v prosazování tohoto nového „výchovného trendu“ mohou TI OSTATNÍ, nikoli rodič.

16.1.2019 v 13:53 | Karma článku: 23.45 | Přečteno: 632 | Diskuse

Přemysl Čech

O prvním máji spermií v roce 1975.

Brzo bude sv. Valentýna a s tím spojený hlavně komerční svátek zamilovaných, ale pro nás staromilce tím svátkem zůstane určitě první máj.. No a jak jsme ho slavili v mládí?

16.1.2019 v 11:57 | Karma článku: 11.11 | Přečteno: 371 | Diskuse

Marek Valiček

Pan Měšťák je plastický lékař a je taky doktor...

Mám za to, že teprve budoucnost ukáže, jak skvělým bavičem je pan Soukup. Jeho "live show" s vědmama, věštcema a kartářkama byla přímo explozivní...

16.1.2019 v 11:53 | Karma článku: 22.29 | Přečteno: 1064 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 434

Píšu o tom, co mě zajímá a o čem něco vím - pro radost ze psaní i proto, abych si utřídil myšlenky. S psaním blogu mám zatím jen velmi málo zkušeností a i proto budu rád za konstruktivní zpětnou vazbu :)

Najdete na iDNES.cz