Věda vs náboženství - boj, který nemůže skončit vítězstvím

10. 01. 2019 9:53:05
Náboženství versus věda - věčné téma. Může se zdát, že náboženství s vědou se vzájemně popírají, respektive že nyní věda vytlačuje náboženství, které již přes tisíc let nepřišlo s žádnou zásadní novou myšlenkou. To je však omyl.

Snaha náboženství a vědy je podobná - vysvětlení světa kolem nás. Avšak zatímco věda se snaží využívat empirické důkazy, dbá na ověřitelnost, spolehlivost a opakovatelnost výsledků, náboženství se zabývá oblastmi, které jsou za hranicí běžného lidského chápání a věda se k jejich zkoumání zatím nemá jak dostat. Zatímco pro pocity a stavy, se kterými se můžeme v životě setkat běžně, máme bohatou zásobu slov a obratů k jejich popisu a můžeme si je snadno sdělovat, u těch neobvyklých je to mnohem složitější a i při sebelepší vůli je zde vždy značný informační šum.

Pokud k nám přijde vědec a sdělí nám, že na základě jeho výzkumu umí vyrobit funkční rádio, předvede nám princip jeho fungování a dokáže vyrobit spolehlivý rádiový přijímač a vysílač, nic nám nebrání v tom uvěřit, že jeho výzkum je pravdivý. Dokonce umíme pracovat i s tím, pokud nám vědec řekne, že má nějakou teorii - myšlenku, kterou neumí potvrdit, ani vyvrátit, ale která by snad mohla stát za snahu ji ověřit. Takovou teorii prostě zaznamenáme a až to bude možné, buď ji potvrdíme, nebo vyvrátíme. Pravidla jsou pro to poměrně jasná, byť vědecké poznání může být velmi složité.

Náboženství ale pracuje jinak. Představme si člověka, který se rozhodl, že běžné poznání pokrývá příliš malou oblast a neodpovídá na otázky o podstatě existence. Takový člověk odejde na třicet let do pouště a intenzivně pracuje na svém pochopení reality. Nakonec dospěje k jistým závěrům a rozhodne se vrátit do civilizace, kde se o své poznatky pokusí podělit s ostatními. Jak vypadá takový návrat? Náš člověk z pouště - říkejme mu pro jednoduchost prorok, je v situaci, kdy mnoho let pracoval na svém pochopení světa způsobem, který “běžný smrtelník”” nedělal. Na rozdíl od vědce ale nepracoval na ničem, co by šlo jednoduše pozorovat, neboť jeho poznání se netýká nám blízkého vnějšího světa, ani ho nedosáhl jednoduše popsatelnou interakcí s tímto světem. Naopak - jeho poznání je výsledkem usilovné práce se sebou samým (jakési meditace, chceme-li), a to do té míry, že popsat jej běžnému člověku je prakticky nemožné, stejně jako dospělý nemůže dobře popsat řadu pojmů dítěti, které ještě nemá žádné zkušenosti. Pokud prorok řekne něco jako “uklidni svou mysl a uvidíš, že všechno je propojeno v jednotě“, pak člověk, který se tomuto nikdy nevěnoval, nemá přesnou (spíše žádnou) představu, jak taková uklidněná mysl vypadá, všeobjímající jednota je pro něj všemocné božstvo, jaké zná z bájí svého běžného života a prorokův prožitek si nedokáže vůbec představit (ačkoli si třeba může myslet, že ho na základě prorokových slov pochopil přesně).

To je klíčový problém náboženství. Prorok sděluje lidem výsledky svého “bádání”, ovšem postup, jakým k nim došel, je mimo chápání těch, kterým je sděluje - byť proroci často nastíní, jakým způsobem se lze k pochopení jejich moudrosti dostat. A pokud lidé prorokovi uvěří, že jim říká pravdu, jeho slova přeberou po svém - a budou se pro ně nepochopitelnou část prorokova učení dívat optikou, na kterou jsou zvyklí. Obalí vhledy, které nedokážou pochopit, nejrůznějším interpretačním balastem, který jim dá pocit, že ví, o co tu jde. Pro nám lépe uchopitelný, více materialistický příklad, si stačí na internetu vyhledat heslo “cargo kult” a rychle uvidíme, že pokud se například technologicky nevyspělí domorodci setkají s naší technikou, to, co si vezmou, není “měli bychom se věnovat vědě, protože zde máme jasný důkaz toho, že lze sestrojit létající stroje a vyrobit věci za hranicí naší představivosti”. Svoji zkušenost si jednoduše napasují na to, co znají a výsledkem jsou velmi zajímavé, ovšem pro nás poněkud nesmyslné rituály, ve kterých se snaží imitovat to, co viděli na letištích před přistáním letadel s cenným nákladem, ovšem za použití jejich techniky. Základ, ze kterého ale vycházejí, ale nesmysl není, v tomto případě je to dokonce přímá zkušenost. Nesmysl je až jejich interpretace této zkušenosti. Náš prorok v podstatě ukazuje ekvivalent extrémně pokročilé techniky na duchovní úrovni.

Věda se tak, jak ji známe dnes, snaží maximálně pracovat s opakovatelnými, ověřitelnými fakty. Málokdy se jí stane, že sejde vyloženě na scestí, a pokud, tak spíše v teoriích, které se následně ukážou jako mylné, neefektivní, či slepé uličky (byť v nich může věda zůstat poměrně dlouho). Vědecké poznání a chápání lze učit masy lidí, neboť existuje poměrně jasná cesta poznatků na sobě stavících a na sebe navazujících, které lze pochopit na základě těch předešlých. Pokrokem ve vědě jsou nové poznatky, které nám dříve byly skryty, ovšem po jejich nalezení a ověření jsou již zřejmé.

Na druhé straně náboženství pracuje se zkušenosti velmi malého počtu osob. Jeho informace jsou dosaženy za použití metod, které běžnému člověku nejsou dostupné a vztah prorok - věřící je asi na úrovni starý moudrý člověk - malé dítě. Zkušenosti, které prorok sděluje, jsou často částečně pochopeny a ve zbytku obaleny interpretačním balastem. Pokrokem v náboženství je odstraňování balastu, propracovávání se k tomu, co vlastně slova proroka znamenala a učení ostatních, jak dojít ke stejnému pochopení. Může se zdát, že balast je špatný a neefektivní, na druhou stranu je to daň za pokročilou myšlenku, která stojí na konci a ukazuje “správný” směr. Když si znovu vypůjčíme příměr s cargo kulty, představme si, kde bychom byli technologicky dnes, kdyby v Bibli již tisíce let byly nákresy létajících strojů a jiných věcí, vynalezených v posledních sto letech (či v příštích sto letech) - byť by je naši předkové ve své době vůbec nepochopili a vedli by války proti těm, kdo by neuznávali důležitost sluchátek z kokosového ořechu.

Z výše popsaného plyne, že oblasti zájmu vědy i náboženství jsou možná podobné, ovšem v podstatě je jejich oblast zájmu úplně jinde. A ačkoli se může zdát, že náboženství je poslední dobou na ústupu pod náporem nových vědeckých poznatků, opak je pravdou - na ústupu (i díky vědě) je balast, který byl na původní myšlenky naplácán v minulých staletích a tisíciletích. A je to právě věda a vzdělanost, která pomohla poodhalit, kolik nesmyslů se na původní myšlenky stihlo v minulosti přilepit. Ovšem neznamená to, že základní náboženské myšlenky byly neautentické či mylné (ve skutečnosti těch opravdu základních je méně než prstů na jedné ruce) - naopak ti, kteří hledají hlubší podstatu světa, se mohou i nyní díky pádu zbytečných dogmat snáze posunout blíž k jejich podstatě, v čemž je opravdový a velmi zřetelný pokrok náboženství za poslední staletí.

Na druhou stranu tak, jako věda obohacuje náboženství poukazováním na jeho balast, i náboženství má co říci vědě. Nejsou to sice nové vědecké poznatky, ale je to směr, který ovlivnil a stále ještě ovlivňuje naši civilizaci. Neexistuje například žádný vědecký důkaz, že lidský život by měl mít cenu, že lidé by si měli být rovni a že by v běžném životě nemělo platit právo silnějšího, nebo že bychom neměli dávat Nobelovu cenu za největší množství zabitých nepřátel. Tohle všechno jsou jen naše konstrukce, které byly vystaveny okolo víceméně duchovních myšlenek, starých tisíce let (a že tyto myšlenky musely a stále ještě musejí bojovat o své místo na slunci!).

Na závěr si dovolím delší poznámku: Jsem si vědom, že pojem “náboženství” může mít různé významy - pokud vám místo něj lépe sedí jiný výraz, klidně si ten můj nahraďte. Nehájím církve, sekty ani zla, která byla ve jménu náboženství provedena. Také se zde záměrně nezabývám tím, jak poznat, zdali nějaký prorok mluví pravdu, nebo své teze pronáší v pominutí smyslů, či dokonce přímo záměrně lže. Všechno toto by mohlo být tématem řady dalších článků (a jsou to důležitá témata), ale zde pro ně již není místo.

Autor: Martin Jurek | čtvrtek 10.1.2019 9:53 | karma článku: 14.23 | přečteno: 481x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 244 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 424 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.10 | Přečteno: 107 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.12 | Přečteno: 587 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 427

Píšu o tom, co mě zajímá a o čem něco vím - pro radost ze psaní i proto, abych si utřídil myšlenky. S psaním blogu mám zatím jen velmi málo zkušeností a i proto budu rád za konstruktivní zpětnou vazbu :)

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...